Kvintáni turisti

Brzy ráno, naštěstí už za světla, jsme se sešli na ašském nádraží a tím začalo naše čtyř denní dobrodružství. Ekokurz Slavkovský les, to byl název naší výpravy.
autor: Mgr. Petr Jelínek
8. 10. 2018

Když jsme si U Ropáků odložili naše objemná zavazadla, vydali jsme se do Bečova. Po jídelním rozchodu nás již očekával pan průvodce s poselstvím Johana Kodítka, zakladatele bečovské botanické zahrady. Poté jsme se konečně mohli vypravit na nebezpečnou cestu zpátky do Horního Slavkova. Válčili jsme s krutým deštěm, větrem a zimou, ale naštěstí jsme vše zvládli bez nejmenších ztrát na životech. Po večeři a večerníčku jsme šli poslušně do svých postýlek.

Druhý den nás už probudilo slunce a náš další cíl byl Klášter Teplá. Po jeho rychlé prohlídce jsme se radostně vrhli na projekt „Komunitní centrum“. A po diskuzi nad našimi uměleckými nákresy, následovala ještě krátká prohlídka podzemních chodeb kláštera. Následoval oběd v Bečově a cesta zpátky, někdo autobusem, někdo pěšky. Večer už jsme jen povečeřeli a šli, jak jinak než brzy, spát.

Byl před námi předposlední den, hornické muzeum v Krásnu a důl Jeroným. Prohlédli jsme si muzeum a povozili jsme se v hornickém minivláčku. Pak nastala nebezpečná túra po klikaté silnici k dolu Jeroným, kterou jsme mohli přežít, jen když jsme se drželi za bílou čarou. Při zpáteční cestě jsme se ještě zastavili u krásenské rozhledny. A tím byl den i my u svého konce.

K velkému smutku našemu nastal den poslední. Někdo byl z této zprávy tak zdrcen, že již vzdal i posledních dvacet kilometrů. Zbytek nás vandroval až na Tři křížky (tím ale není myšlen hřbitov), pak za Prameny na prameny a nakonec na Kladskou.

Z Mariánských Lázní jsme už razili přelidněným vlakem domů.

        
Koncem bychom chtěli poděkovat celé úžasné kvintě a hlavně skvělým pánům učitelům.

 

Autoři: Alena Jelínková a Tereza Filipčíková