Roboti ve škole

Některé akce na naší se škole pravidelně opakují. Stává se však, že k nám na školu dorazí někdo se zcela jedinečným nápadem, jak ozvláštnit výuku. Letos to byl Filip Frank, který se v rámci své diplomové práce rozhodl naučit naši třídu (septimu) postavit a naprogramovat jednoduchého robota.
autor: Mgr. Petr Jelínek
15. 4. 2018

Na projekt byly vyhrazeny dva dny, a proto jsme ke stavbě robotů použili stavebnici Lego Mindstorm. Ta obsahuje už sestavené části, které se pouze spojují do jednoho velkého celku, což nám ušetřilo velké množství času a práce. K dobru nám přišel i programovací software, který je též součástí stavebnic. K lepšímu pochopení práce přispěla i skutečnost, že jsme byli rozdělení do skupin po 2-3 lidech. Aneb více hlav, více ví.

Na hrátky se stavebnicí a experimenty s jejími možnostmi jsme využili celý první den. Dopadlo to tak, že v učebně IVT, kde se celý projekt odehrával, nakonec jezdila vozítka, která zrychlovala, zpomalovala, zatáčela a troubila. K tomu, aby naši roboti dělali to, co jsme po nich požadovali, jsme se však museli dopracovat. I když  v přiloženém softwaru byly připraveny všechny nutné příkazy, bylo potřeba je poskládat a nastavit správně. Když se tak nestalo, autíčka nejela vůbec, nebo předváděla prapodivné kreace a ohrožovala své okolí.

Druhý den jsme však autíčka nechali být. Naším úkolem bylo postavit robota   a naprogramovat ho tak, aby odpovídal zadání. Po podlaze jezdilo vozítko                  s automatickým tempomatem, které se vyhýbalo překážkám. Na jednom stole dávkovač plnil misky, jinde se zase otevírala a zavírala vrata a jedna skupina programovala zámek na heslo.

Některým však původní zadání nestačilo, a tak začínali s vlastními projekty. Byli schopni z možností robotů vyčerpat opravdu všechno. Jeden tým tedy stihl udělat hned několik různých robotů a jedním z nich bylo dokonce autíčko na ovládání, kdy každé kolo ovládala jiná spoušť.

Jak se nakonec ukázalo, stavění robotů není nezáživná činnost. A i ti, kteří se nepovažují za technické typy, nakonec vložili vše do svých dětí, a když zjistili, jak správně robota nastavit, ozýval se místností jásot a potlesk. Jinými slovy -  není lepší pocit, než když po dlouhé době věci začnou fungovat tak, jak mají.

 

Autor: Aneta Lopušková (septima)